Jdi na obsah Jdi na menu
 


3.- Dobré a špatné zprávy

Generál Griffel se sám pro sebe usmíval. V bitvě došlo k zásadnímu převratu. Jeho vojsko prorazilo levé křídlo nepřátelské armády a v nastálé panice měl čas povolat svoji největší zbraň - lučištníky.

   Girebonští lučištníci byli nesporně nejlepší na světě. Od útlého mládí byli vybíráni ti nejzdatnější, kteří se pak podrobili tvrdému a intenzivnímu výcviku s kuší, dlouhým lukem a mladší chlapci s prakem. Jejich přesnost byla legendární - dokázali prý na vzdálenost čtyřiceti stop trefit letící mouchu na první pokus. Dostat se ale do královské jednotky lučištníků byl skoro nesplnitelný sen každého mladého kluka, protože zde byli jen ti nejlepší z nejlepších, a ani ti se sem mnohdy nedostali kvůli úplatkům a protekci.

   Každopádně se před nimi třásla každá armáda, a to i tak silná jako například porcovská. Griffel věděl, že porazit je nebude snadné, nepochybně ztratí mnohem víc mužů než nepřítel. Na tom mu však nezáleželo, hlavně, že vyhraje.

   A taky bylo o co bojovat. Porcov byla nádherná, bohatá a prosperující země, s úžasným bohatstvím díky zlatým dolům na jihu a diamantovým na severu. Jejich pole každoročně sklízely tuny zlatého obilí a dobytku se zde dařilo jako málokde. Úplně narozdíl od hornatého a deštivého Girebonu.

    Griffel navíc využil zmatku po náhlé smrti knížete Daniela, velice oblíbeného porcovského vládce a velitele, aby náhle zaútočil, když to nikdo nečekal. Očekával, že země bez pořádného vládce nebude klást velký odpor, tvrdě ale narazil. Už si začínal myslet, že odjede a vojáky tam nechá na pospas vítěznému lidu, pak se ale objevila slabina v levém křídle a Griffel jí bleskurychle využil. Nyní u uspokojením sledoval, jak elitní oddíl lučištníků vysílá na nepřátelské vojsko jednu salvu za druhou, pokaždé s drtivým účinkem.

_______________

   Ačkoli to většina obyvatel Girebonu nedávala najevo, Griffel byl velice neoblíbený král. Nicméně jako generál byl nenahraditelný.

   Důvodů pro svou neoblíbenost měl mnoho. Lidé se ho báli, protože měl výbušnou a vznětlivou povahu a ovládal svou vlastní moc, ze které šla hrůza. Dále také zabil svého předchůdce, krále Harryho - svého mladšího bratra. Na co žádný obyvatel nezapomínal byl incident, kdy nechal celou vesnici Ainewill vypálit a její obyvatele jen s hrstkou dobytka vyhnal do hor. Obzvláště si dal záležet na pomstě na mladíkovi, který se mu kdysi veřejně postavil na odpor. Jak se dalo čekat, byl tehdy bez milosti zbičován. Celou jeho rodinu vyhnal jen s tím, co měli na sobě a osobně si toho mladíka podal, dal si však záležet, aby přežil a mohl o jeho krutosti vyprávět dál. Samozřejmě, takových případů vypálených vesnic bylo tisíce, tahle však byla výjimečná. Všichni vyděděnci totiž přežili a to včetně toho smělého mládence. Založili v horách malou osadu a čekali jen na to, až budou dostatečně silní, aby se mohli králi postavit.

   To se však událo před mnoha staletími a tehdy byl Griffel ještě mladý. Otázkou zůstává, jak tak dlouho přežil ? Odpověď je jasná a zdrcující. Griffel byl nesmrtelný.

   Byl to démon.

 

Příspěvky

Komentáře ke 3. kapitole

21. 5. 2012

 
Celý příspěvek | Rubrika: 3.- Dobré a špatné zprávy | Komentářů: 0