12.- Foxteriér
Když se dosyta najedli jakéhosi guláše, který jim předložila hostinská a upokojili ji, že jsou opravdu spokojení, vyjeli si na projížďku městem. Hostinská jim sice velice ochotně nabízela svého vlastního koně, který byl podle jejích slov ´mnohem lepší a urozenější, než ten přerostlý a špatně ostříhaný foxteriér´. Tigris si říkala, že má obrovské štěstí, že je neslyšeli Shay s Orfeem, kteří si tehdy povídali vzadu ve stájích.
Našli si pěknou římsu, odkud bylo vidět na celé Gerberské hory a přilehlé okolí. Vál tam lehký větřík a slunce pálilo tak akorát. Seděli tam a povídali si o svém životě. Orfeus po chvíli vyprávěl :
"Jak už jsem řekl, vyrostl jsem v Darkwillu. Moji rodiče tam pracovali jako otroci, ale já se narodil ještě když byli svobodní. Krále doslova zbožňovali. Odmala mě vychovávali v úctě před velkým Pánem a já neznal nic jiného. Myslel jsem, že jeho skutky jsou nezapomenutelné a vždycky jsem toužil sloužit mu. To se mi taky splnilo." Hořce si povzdechl. Tigris mu zaujatě naslouchala. "Od mých deseti let jsem plnil jeho příkazy. Byl jsem mu bezmezně oddaný, udělal jsem vše, co mi poručil. Pak se mi splnil můj sen. " Nepřítomně se díval za obzor a vypadalo to, že je myšlenkami někde v minulosti.
Když chvíli mlčel, Tigris ho pobídla. "Jaký sen ?" Orfeus sebou trhl. "Promiň, zamyslel jsem se," omluvil se a pokračoval. "Mým životním snem bylo, abych se stal jeho nejvěrnějším služebníkem a rádcem. Aby ve mě měl naprostou důvěru a neostýchal se mi svěřit ty nejdůležitější úkoly. To se mi splnilo, když mi poručil, abych přivedl tebe. Podle toho, jak vzrušeně to říkal jsem pochopil, že ho to stálo noci přemýšlení, než se rozhodl. Jak mi řekl, nejradši by to udělal sám, nebýt ... jistých povinností."
Tigris na něj rychle pohlédla. Bitva o Porcov, blesklo jí hlavou. Orfeus pokračoval. "Řekl mi : udělej všechno pro to, abys mi tu holku přivedl. A já souhlasil. Aby taky ne." Orfeus se uchechtl. "A dál už to znáš." Tigris přikývla.
"Jel jsi do hor, tam jsi našel moji vesnici a využil jsi matčiny smrti k tomu, abys mě unesl a zajistil, abych se tam nemohla vrátit. Chytrý plán," pochválila Orfea, "jenže by sis býval měl vymyslet lepší výmluvu anebo nepředstírat, že mi chceš pomoct. Docela se ti to vymstilo." Zazubila se. Orfeus si odfrkl. "Kdybych byl býval věděl, že jsi taková prohnaná mrška, nebyl bych býval měl s tebou slitování." Zasmáli se a pak dlouhou chvíli mlčeli. Ticho pak prolomil Orfeus.
"Co chceš ale teď dělat? " Tigris na něj vážně pohlédla.
"Nejlepší asi bude zjistit, proč po mě Griffel pase a pak se tomu přizpůsobit." Orfeus pozvedl obočí.
"A jak to hodláš provést ? Nemyslíš doufám to, co si já myslím ?"
"Pokud myslíš to, co si já myslím, že si myslíš, tak ne." Orfeovi zacukaly koutky úst.
"A co si myslíš, že já si myslím, že ty si myslíš, že já si myslím, že ty hodláš udělat a neuděláš to?" Orfeus se zhluboka nadechl, aby potlačil smích a řekl :
"Nechme toho. Myslel jsem, že hodláš pokračovat v cestě tam, kam jsem tě vedl, když jsem ještě byl králův špeh a nechat se zajmout a doufat, že ti to prozradí on sám. A pak bych ti já pomohl utéct, je to tak ?" Tigris kývla.
"To je přesně to, co jsem nechtěla. Na tom plánu bylo zbytečně moc věcí, které se mohly zvrtnout a navíc Griffel není hlupák. Poznal by, že mu už nejsi tak oddaný, jako předtím." Orfeus pokýval hlavou.
"Jaký je tedy plán B ?" Tigris si povzdechla.
"Až ho vymyslím, budeš první, kdo se to dozví."
_________________
Pomalu se smrákalo. Obloha se zatáhla a na zem začaly dopadat první kapky. Tigris přerušila ticho.
"Asi bychom měli jít, nebo tu znokneme." Orfeus kývl a slezli z římsy. Dole na ně čekal Shay, dosyta napasený a vyhřátý. Společně šli o hostince. Po chvíli se Shay začal dožadovat informací.
"Co se stalo, že jste najednou takoví přátelé ?" Tigris sebou trhla, ještě nebyla zvyklá na mluvícího koně. Orfeus se usmál.
"Asi tomu nebudeš věřit, Shayi, ale zřekl jsem se Pána a zavázal jsem se být Tigris ochráncem." Kůň si posměšně odfrkl.
"Jasně, a já jsem foxteriér." Mrkl na Tigris. "Už se nemůžu dočkat. až té babizně nakopu zadnici." Netrpělivě se ošil. "Tak co je to s váma ?" Orfeus ho polácal po šíji. "Právě jsem ti to řekl, kamaráde a jestli tomu nechceš věřit, tak se zeptej Tigris." Shay se zařehtal. "Ta v tom jede taky, ty trdlo, já nejsem hloupej. Hele, já tě znám. Sice jsem ti to říkal už tolikrát, ale ty nejseš dobrej. Jsi zlej a kradeš, ty ..." použil pro Orfea označení, nad kterým Tigris povytáhla obočí. Podívala se na něj a utrousila : "Tvůj kůň se učil mluvit od tebe, že?" Orfeus se usmál. "Má docela nabroušený jazyk. A tos´ještě neslyšela všechno." Tigris se ušklíbla. "Aha. Poslyš Shayi, je to tak, jak říká Orfeus." Shay se na ni ublíženě podíval. "Zrádkyně," zabručel a odklusal do stájí.
