Jdi na obsah Jdi na menu
 


16.- Nabídka

   Cesta proběhla celkem klidně a Tigris ji moc nevnímala. Soustředila se spíš na svoje myšlenky.

   Neměla, už co ztratit. Rodiče, domov, Orfea … to všechno jí vzal on. Proč ji hledá a proč je pro něj tak důležitá?

Snad už po sté přemýšlela a hned zavrhla myšlenky na útěk. To málo z Gilesových schopností ji přesvědčilo, že nemá šanci, alespoň prozatím. Počká, až dojedou do Darkwillu, pak se možná příležitost najde. Kdyby měla alespoň někoho, kdo by ji podržel a ochránil!

   Spolkla snad už tisící slzu. Dokonce i Shay ji opustil. Jakmile se objevili Gilesovi muži, utekl do lesa. Tigris mu to nevyčítala, byl to jenom kůň. Ale přesto jí, stejně jako Orfeus přirostl k srdci.

   Kdo je Giles? A kde se vzaly jeho schopnosti? Tolik otázek a tak málo odpovědí.

   Tigris zatoužila tomu netvorovi rozsápat hrdlo. Seděl přímo před ní, ale věděla, že by toho litovala dřív, než by se ho dotkla. Potlačila hněv a zavřela oči.

   Musela usnout, protože za chvíli ji zvedly čísi ruce. Instinktivně se snažila bránit, ale muž měl takovou sílu, že toho nechala. Postavil ji na zem a vzdálil se. Tigris se rozhlédla kolem.

   Zastavili na malé mýtině. Muži seděli, svačili nebo vyráběli šípy. Ladným krokem k ní přišel Giles a podal jí kus chleba a měch s vodou.

   „Díky,“ zamumlala Tigris a hltavě se napila. Giles vypadal, že váhá a po chvíli si k ní přisedl. Přemítala, co po ní chce.

   „Víš,“ začal a Tigris okamžitě odsekla: „Ne, to teda nevím.“ Giles ji zpražil pohledem, ale ona to vydržela. Nakonec to byl on, kdo odvrátil pohled. Mírně podrážděně pokračoval.

   „Pán mi o tom zakázal mluvit,“ Tigris zbystřila, „ale já myslím, že když o tom budeme mlčet, nic se nedozví.“ Tázavě se na ni zadíval. Tigris odvětila:

   „A co když odmítnu?“ Giles lhostejně pokrčil rameny.

   „Pak se jistě najde nějaký způsob, jak zajistit, abys mlčela. Nechci kvůli tobě ztratit práci.“ Tigris zmlkla, protože pochopila, že to myslí vážně. Giles pokračoval.

   „Jde o to, že jsi mě zaujala. Jsi jediná, kdo dokázal přerušit moje spojení, zvlášť když už jsem byl tak daleko. Nikdo jiný to nedokázal.“ Tigris naplnil příval pýchy. „Je mi jasné, že těch tvých schopností je víc a že je to taky důvod, proč tě Pán hledá. Mám pro tebe nabídku.“ Tigris pozvedla obočí. Tak nabídku, pomyslela si. Konečně se dostáváme k věci. Giles polkl.

   „Pomůžu ti utéct a uchránit tě před Pánem.“ Tigris si odfrkla. To určitě, pomyslela si.

   „Za jakých podmínek?“ Giles přimhouřil oči.

   „No, řekněme, že by ses přidala ke mně. Spolu bychom byli neporazitelní. Svrhli bychom Pána a celý svět by nám ležel u nohou. Nikdo by proti nám neobstál. Ty a já, dva nepřemožitelní vládci vesmíru.“ Oči se mu leskly fanatickým světlem.

   „Ty máš schopnosti, kterých se on bojí. Pán se nezalekne jen tak ničeho. Pak se tě ptám, co v tobě je? Proč tě hledá? A přijmeš moji nabídku?“ Nedočkavě se na ni zadíval. Aha, pomyslela si Tigris. S nuceným úsměvem mu odpověděla.

   „Ani za nic.“ Gilesův výraz ztvrdl.

   „Navíc tě musím zklamat. Pokud jsi čekal, že ode mne dostaneš nějaké informace, tak jsi na omylu. Nejsem o nic chytřejší než ty. Od Orfea jsem se dozvěděla, že mě král hledá, ale o svých řečených schopnostech nic nevím. Buď žádné nejsou a tvůj Pán se honí za přeludem, anebo jsem je ještě neobjevila.“ Giles odvrátil zrak.

   „Nuže dobrá,“ řekl ostře, „pokud je to vše, co mi jsi ochotná prozradit, tak věz, že ti nevěřím.“ Tigris pokrčila rameny.

    „Co se týče mé nabídky, dám ti den na rozmyšlení. A pamatuj, že pro tebe by bylo výhodnější mít mě za spojence, než za nepřítele.“ Naposledy na ni úkosem pohlédl a pak zničehonic zvolal.

   „Muži, sbalit a vyjíždíme.“ Všichni okamžitě zanechali své činnosti a začali balit. Bez dalších slov vzal Tigris a posadil ji na gryfa, jako by nic nevážila.

   Za chvíli vyjížděli po cestě do hlavního města.

 

Příspěvky

Komentáře k 16. kapitole

2. 6. 2012

 
Celý příspěvek | Rubrika: 16.- Nabídka | Komentářů: 0